Jediný kemp širokodaleko stál samozřejmě 15NZD na jednoho. Takže jsme Banks peninsula opět opustili a vydali se hledat kemp, který přijímá karty. Pravda je, že nám tu všude tvrdili, že karty přijímají i prodejci ovoce u silnic, takže nás ani nenapadlo sledovat, kolik hotovosti ještě máme. Vybrat jsme v ChCh sice plánovali, ale v návalu emocí z procházky, jsme na to ale úplně zapomněli. Cestu zrovna moc naplánovanou nemáme. Sice jsme ráno stanovili souřadnice, kde večer přespíme, ale nějak nám už nedošlo, že to nemůžeme stihnout. DOC, department of conservation, vydává leták s DOC campsites, kde se dá přespat za 6NZD. Bohužel v kraji Canterbury, kde teď jsme, jich je poskrovnu.
Spaní mimo kempy nebo na místech kde to není povolené, tu stojí 200NZD, pokud vás někdo nachytá. Kolem půl deváté večer, už jsme motání po okolí vzdali a zaparkovali ve městě Rakaia u veřejných toalet s cedulí Motorhome Park a Caravan Park with Dump Station. Takového malého přístřešku, kde self-contained vehikly(vozidla s vlastní toaletou) můžou vypustit odpad. Nikde nebyla cedule,že se tu nesmí provádět overnight camping (které tu leckde bývají). Na druhou stranu nikde jsme nevyčetli, že by tu přespávat povolené bylo. Mezitím se nám podařilo vybrat peníze, ale v jediném kempu ve městě by po nás chtěli za jednu noc 35NZD. To jsme zhodnotili jako zbytečné, pokud máme v autě lepší postel než doma. Do takové situace se ještě dostaneme mockrát, tak jsme se rozhodli to risknout. Nejdřív jsem myslela, že zase celou noc nezavřu oči, jak se budu bát, ale nakonec jsem zařízla solidně, ačkoliv jsem se za noc asi třikrát probudila a vstávali jsme už v šest ráno. Ale spalo se sladce, zadarmo. Zatím jsme na sebe, co se týče rozpočtu teda hodně přísní.:)
Žádné komentáře:
Okomentovat