Den osmnáctý (sobota 26.1.)

Dneska jsme si udělali výšlap na Rakaia Gorge. Roklinu podél řeky Rakaia. Vlastně asi docela nevýznamný přírodní úkaz NZ v absolutním měřítku. U nás by to asi bylo slušné CHKOčko. NZ značení stezek je kapitola sama o sobě. Časový rozpočet mají překvapivě přesný. Mysleli jsme si, že to budou měřítka dělaná podle vycházkové chůze německého rentiéra, ale skutek utek'. Značení je jasné cca po 100 metrech se opakující. Ztratit by se musel člověk snažit, ale schematická mapa stezky se tu tají až do samotného konce, kdy se Vám v hlavě secvakne začátek a konec trasy. Na rozdíl od včerejška, kdy se člověk kochal po celé trase walkwaye, na Rakaia gorge se 45% času lezlo do kopce v husté džungloidní vegetaci, kde by se jeden sám bál. Ve zbylých patnácti procentech trasy se naráz, když už pochybujete, že jdete správně, jak deus ex machina pravidelně vyloupl přenádherný lookout/vyhlídka. Počasí nám zase přálo, takže jsme během cesty potkali asi čtyři běžce. Tenhle druh šlechtění těla obdivuju a zároveň nechápu, my měli dost i při chůzi. Po necelých čtyř hodinách jsme se opět vyloupli u auta.

Dneska zkoušíme první DOC campsite. Za poplatek 6NZD na osobu parkujeme v oficiálním kempu posvěceném Department of Conservation. DOC je, a teď to nemám zkontrolované, kvůli chybějící wifi, státní úřad, který v podstatě slouží pro ochranu přírody. DOC vydávají seznam kempsajtů, které se liší podle vybavenosti. Standard campsite je za 6 NZD/noc, poskytuje suchý záchod a zdroj užitkové vody na jedné louce. Serviced campsite je za 16NZD/noc, jsou tam i sprchy, dá se tam vyprat atd. Popravdě jsem si myslela, že s koupí vanu s lůžkovou úpravou už za bydlení budeme vydávat peníze jen pokud budeme potřebovat vyprat. Síť odpočívadel s toaletami je tady totiž velice hustá a zjišťuji, že nic víc člověk nepotřebuje. V podstatě nevidím rozdíl mezi odpočívadlem a standard campsite. Až na to, že v SC není záchod splachovací a voda není pitná, a platí se za to. Jediné co mě napadá, že campsite je zapadlá od cesty, kdežto odpočívadlo je logicky při cestě. Chápu, že DOC nechtějí, aby jim turisté dělali neorganizovaně bordýlek kde si namanou, ale ti samí lidé, co přespávají v campsitech, přeci stejně navštivují odpočívadla při cestě. 

Jak to teď sepisuju, tak se začínám utvrzovat v tom, že jsme na dnešek prováděli svým přespáváním na Motorhome  Park a Dump station nezákonnou činnost. Taky, že jsme se vzbudili se všemi tělesnými otvory staženými už v šest ráno:).

Myslím, že právě provádíme kempování až na morek kosti. A nikdy jsem se necítila čerstvěji! Musím ještě světu cestovního bloggu představit naši solární sprchu. Další skvělá věc, kterou jsme koupili i s autem. Jde o černý igelitový pytel o objemu skoro 20 litrů s kohoutkem. Naplní se vodou a položí se na slunce, zbytek už domyslíte. Pytlík jsme zavěsili na strom a musím říct, že víc osvěžující sprchu jsem ještě nezažila. Já opravdu přestávám chápat, co víc může člověk chtít!