Než začnu s NZ, dlužím si ještě poslední den Taipei, z kterého jsem si přinesla vtipný objev. Ve středu nám vyšlo perfektní počasí. Vydali jsme se do Sun Yat-sen Memorial hall(u). Pokud to dobře chápu, berou doktora Suna, jak mu na Taiwanu říkají, za zakladatele ROC (Republic of China), tatíčka národa, takový náš TGM. V památníku byla tabule poukazující na to, kde všude na světě vzdali poctu Dr.Sunovi památníkem, sochou či alespoň bustou. Překvapilo mě, že i v Praze prý máme sochu Dr.Suna. Neudivovalo by mě tolik, že o její existenci nevím, nepasuju se na kunsthistoričku, ale… nepřípomíná nikomu ten detail sochu TGM na Hradčanském náměstí?
 |
Mně hodně. Jinou sochu Dr.Suna v Praze se mi vygooglit nepodařilo, tak ve mně vzrostlo i přesvědčení. Jen pořád nevím, jak k tomu mohlo dojít. Napadla mě i konspirační teorie, že si v muzeu Dr.Suna vygooglili heslo: socha otec národa svět a vyplivlo jim to TGM. Nebo k tomu došlo úmyslně? Však on ani Chiang nebyl jen čistě kladný hrdina, ale je na Taiwanu prezentován jen v tom nejlepším světle. Chiang i Dr.Sun mají svoji 10 metrovou sedící sochu z bronzu. Sedící bronzové sochy mi začínají zavánět kultem osobnosti. Nemyslím si ale, že by šlo o záměrnou mystifikaci návštěvníků.
Přelet byl hladký, i když najít v Taipei odjezdovou autobusovou halu B, nás stálo dost sil. V Sydney jen rychlé načerpání paliva, a na let přiskočilo pár maorských místňáků. Z letadla se mi podařilo zachytit Opera house. Sice o velikosti špendlíkové hlavičky, ale nikdo mi nevezme, že tam je.
Větší opletačky už byly na letišti v Aucklandu. Novozélanďanům(dále jen Kiwi-ům, jak se prý rádi nazývají) se nedá upřít, že se hodně starají o "bio-karanténu" svojí země. Samozřejmě se opět nesmí přivážet ovoce, maso apod. nebo ho alespoň musíte přiznat nebo čelit pokutě 400NZD. Tak jsme ty Fidorky a pistáciové Deli pro Davida přiznali. Bez problémů nám je pustily dál. Nevím co udělali s cestovní ledničkou plnou mražených ryb, kterou měla paní ve frontě před námi, ale pouta jí za ty ryby nenasadili. Asi je důležité se přiznat. Protože jsme deklarovali propriety na turistiku, museli jsme do další kontrolní fronty. Zde jsme museli ukázat náš stan a hiking shoes. Já měla na nohou conversky, ale Zdenál měl obuty právě hiking shoes, tak ho zuli. Paní oficírka si letmo prohlédla zahnojené podrážky našich bot. Obojí, pohorky i stan nám odebrali a poslali nás do fronty na jejich opětovné vydání. Služby tu fungují výborně. Boty nám vrátili precizně umyté, podrážky vyleštěné do sklovata:) Zdenál poznamenal, že by měl i leccos na vyprání. Myslím, že to paní vzala a vcelku se i usmála.
Venku už nás čekal David. Kluk, který tu žije už čtyři roky a já jsem se s ním loni v létě, když byl doma na návštěvě, náhodně seznámila v práci. Slovo dalo slovo a on nám na první dny poskytl svojí pomoc. Jeho politika poskytnutí pomoci se mi zamlouvá. Řekl nám, že od nás nic nečeká, snad jen, že tuhle pomoc někdy pošleme dál. Tedy pomůžeme někomu v podobné situaci.
Jeho domov je naprosto senzační. Výhled na záliv, terasa, krb. Co víc si může první noc v cizí zemi přát. Číst to asi nikdy nebude, ale poděkovat mu tady za jeho pomoc musím. Děkuju a pošlu to dál hned jak to půjde! Večer jsme měli malé BBQ s jeho spolubydlícími. Mark ze Španělska, na NZ něco přes rok, letos se chce vrátit a Jamie z Irska, na NZ asi 3,5roku, na podzim se tu bude ženit. Pan domácí, starší pán, bydlí s nimi, původem z JAR, ale nyní vlastně už sám kiwi. Pak mají ještě jednoho spolubydlícího, který momentálně cestuje a jeden pár, které jsme ale neviděli.
Večer jsme při pivečku probrali s novými známými plány. Vzhledem k rychle se blížícímu podzimu(cca v březnu)jsme se rozhodli koupit letenky do Christchurch. Letenka vzhledem k cenám trajektů vyjde nejlevněji. Christchurch je prý od zemětřesení v roce 2011 dost lehlé popelem a je oproti Aucklandu samozřejmě levnější. Koupit auto nás tam vyjde také levněji. Rozhodnutí je tedy relativně jednoduché. v úterý směr Christchurch a jižní ostrov.
Dnes ráno jsme jeli s Davidem do centra zařídit potřebné formality. Vůbec jsem nečekala, že to půjde tak hladce. Teď už máme vlastní NZ telefonní číslo, zažádáno o IRD, daňové číslo a za chvilku ještě zřídit NZ bankovní účet. Jak jinak než u Kiwi bank. Uskutečnit toto bez asistence Student agency byla pravděpodobně naše první správná volba. Doufám, že další se nás budou držet.
Žádné komentáře:
Okomentovat