Den 41.-42. (pondělí-úterý 18.-19.2.)

Spaní se střešním oknem se mi začíná strašně moc líbit. Spaní ve vanu se mi vůbec zamlouvá. Dlouho jsem si říkala, jak jsme "dobrý", že nám stačí tak málo. Až do dnešního rána, kdy jsem s plecháčkem horkého čaje sledovala borce, co si sbalil stan a zbytek domácnosti do jedné krosničky a odešel k silnici stopovat. Trochu jsem se chytla za nos. Zase jsem si vzpomněla na toho řeckého filosofa, co měl jenom misku vydlabanou z dýně. Je to ten samý, co žil v sudu? Mám v tom tak trochu nezcela pořádek. Paradox je, že když do Googlu zadám "řecký asketa", tak mi vyjede rozhovor s Andrejem Babišem. No tak tenhle borec s krosnou mě přiměl se zamyslet, jaké by to bylo jít ještě víc do hloubky, zkusit si sáhnout do rezerv a otestovat si, jaký je to pocit nemít ani to auto. Myslím, že by ani nebyl problém tahat se s krosnou na zádech, ale vzhledem k mojí netrpělivosti by mi víc dělalo problémy vyrovnat se s tím, že nemůžu naplánovat vůbec nic a musím čekat u silnice na spasení.

Včera jsme po ránu vyrazili k Huka falls. Menší (deset metrů), ale s průtokem 400 tun vody za vteřinu jedny z nejzajímavějších na NZ. Psali v RG(Rough guide). Nejdřív to vypadalo jen jako hodně prudké peřeje, ale z jiného viewpointu už byl opravdu vidět i sráz. Vzpomněla jsem si na kajakáře, co znám. Myslím, že tohle už by se asi sjet nedalo.

Huka falls

Na poledne jsme přejeli k Aratiatia Rapids. Jsou to peřejky nebo katarakty(to není z mojí hlavy) dál po proudu na Waikato river. Bohužel na nich byla postavena elektrárna, takže většinu dne jsou úplně vyschlé, jen třikrát denně ve stejnou dobu zazní siréna, otevřou se stavidla a peřeje se nechají pro turisty 15minut plnit vodou. 

Aratiatia rapids před

Aratiatia rapids po 

Dopoledne Zet přišel email z Wellingtonu s instrukcemi, tak jsme strávili v podstatě většinu pondělního odpoledne v library šperkováním Zet CV. Dnes ráno poslal novou verzi pro košt také na nějakou zajímavou pozici v Aucklandu a telefonická reakce přišla asi za deset minut(!!!). Začínám na něj být pyšná anebo žárlím, to si ještě musím ujasnit:) 

Rotorua, kde jsou ty největší a nejzajímavější geotermální oblasti, je odtud cca 80km. Směrem na Auckland. Vzhledem k tomu, že jsme víceméně v srdci severního ostrova se teď ocitáme v krapet schizofrenní pozici, kdy každé vychýlení rovnováhy ze středu ostrova může rozhodnout, kde strávíme zbytek pobytu na NZ. Proto teď raději zůstáváme v Taupo, kde je nám zatím na neplacené kempsajtě hezky a počkáme si, co přijde za reakce z Aucklandu a z Welingtonu. Oba bychom asi raději k Aucklandu, protože se zdá, že tam bude i víc vyžití o víkendech. A já taky proto, že asi 130km severně od nás, směrem na Auckland ve městě Matamata stojí filmový Hobitín. Tam já prostě musím.